Rychlá lukostřelba

ČeskyEnglish

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 26.1.2016

statistiky

Historické luky

O sílách historických luků se vedou diskuze, a v různých zdrojích se lze dočíst dost různé údaje. U zkoumání dobových písemností je problém s převodem historických jednotek na současné libry, a také interpretace textu. U archeologických nálezů se zase nutně jedná o odhady, jelikož nalezený luk už pochopitelně není v bojové kondici a nelze ho vyzkoušet.

Malý přehled sil historických luků:

1) Středověká Anglie - anglické luky nalezené ve vraku Mary Rose měly sílu 100 - 180lb. Nevím jak to měřili. V knížce 50 Weapons That Changed Warfare (William Weir) je napsáno, že když vyrobili přesnou repliku jednoho z nalezených luků, měl sílu okolo 55lb. To je zajímavé, nicméně po konzultacích uznávám, že i takto velký rozdíl mohl být způsoben jiným použitým dřevem při rekonstrukci (taky tis, nicméně s mnohem řidšími letokruhy). Ta síla nad 100lb je doložená i z mnoha jiných zdrojů, takže asi není důvod proč by zrovna na Mary Rose měli mít slabší.

2) Středověká i novověká Čína, Mandžuové - armádní luky se postupně z 70lb dopracovaly až na 200lb. Čím pokročilejší doba, tím silnější luky se používaly - buď kvůli dostřelu, a nebo kvůli kvalitám nepřátelské zbroje. Nicméně síly se nezvyšovaly všude. V roce 1727 císař Yongzheng omezil sílu luků pro jízdní lučištníky na cca 80lb s tím, že silnější luky pro ně stejně nemají význam. Mělo to něco společného buď se změnou nepřátel (slabší nebo žádná zbroj), a nebo vlastní taktiky (jezdci nemuseli střílet daleko). Císař si také všiml, že při tréningu pěchoty se supertěžkými luky dochází často ke zraněním.

3) U Mongolů se udává někde síla  60 - 90lb, jinde až 120lb. Jenže Mongolové používali více typů luků - některé na dálkové ostřelování nepřátel, jiné do kontaktní jezdecké bitvy. Které z nich to měly 60 - 90lb? Také se soudí, že těžké luky při rychlé střelbě z koně na blízko sice mohli používat, ale v akci je natahovali jen částečně (třeba jen na dvě třetiny nebo na polovinu). Takže stříleli jakoby šlo o lehčí, 50-60lb luky.

4) Síla staroegyptských luků se odhaduje na 20 - 40lb, později až 60lb.Ty 20lb luky se odhadují dle nalezených šípů - podle moderních měřítek jejich spine odpovídal max. těm 20lb lukům. Nicméně pravděpodobnější je, že ty šípy byly používány na silnějších lucích, a jejich nedostatky se dolaďovaly stylem míření a technikou střelby. Archeologie praví, že v Egyptě se používaly velmi lehké luky až do dob bojů s Hyksósy. Ti přišli se silnějšími reflexními luky; a aby se jim Egypťané vyrovnali v dostřelu, potřebovali je taky. Takže od té doby síla luků stoupla.

5) Severoameričtí indiáni používali k lovu luky 30 - 45lb. Do války ale zřejmě brali silnější, třeba 60lb, jelikož na více místech se zmiňuje dostřel okolo 200m. Moderní luky používané pro lov mají 50 - 80lb, a jistě se na tom podepisuje i fakt, že moderní lovci se ke kořisti nepřibližují tolik jako indiáni, nýbrž střílejí z dálky.

6) Současní Papuánci mají luky 40-50lb. U rovníkových domorodců z Afriky a jižní Ameriky síly neznám, ale podle účinku bych to odhadoval na 30-40lb. Luky z Tanzánie mají určitě okolo 30lb. Všechny tyto národy se luky a šípy dodnes plnohodnotně vraždí.

7) Lajos Kasai (současná autorita přes jízdní lukostřelbu) tvrdí, že jezdec by neměl používat luk silnější než 30 - 40lb.

Tak jaký luk bychom měli použít abychom se před historickými lučištníky nemuseli stydět? Podle mého soudu kterýkoli. Vypadá to tak, že na silné luky se přezbrojovalo především kvůli nutnosti prorazit zbroj, a nebo kvůli snaze dostřelit dál než protivník. Šlo to na úkor rychlosti střelby, ale bylo to nutné. Pokud si stanovíme za svého hypotetického protivníka současného násilníka z ulice na krátkou vzdálenost (řekněme 10 m), budou vyhovovat i slabé luky; naopak jsou výhodnější. Když tím indiáni dokázali skolit jelena, a Egypťané vybudovat mocnou říši, dokázali bychom tím i my skolit násilníka.